Old Melbourne Gaol, věznice jako turistická atrakce

Old Melbourne Gaol, věznice jako turistická atrakce

Jestliže se někdy ocitnete v hlavním městě australského státu Victoria a budete mít chvilku volného času, neměli byste vynechat návštěvu melbournské věznice The Old Melbourne Gaol. Jde o nejstarší vězení postavené v tomto státě, které bylo v roce 2009 dokonce oceněno jako nejlepší turistická atrakce Melbourne.

Prohlídka staré melbournské věznice a prvního rozsáhlého vězeňského komplexu ve Victorii, může být pro mnohé slabší povahy poněkud hrůzostrašným zážitkem. V letech 1845 až 1929 zde bylo popraveno celkem 135 trestanců. Do dnešní doby se podařilo dochovat jediný blok cel s názvem Second Cell Block, ve kterém nyní sídlí trestanecké muzeum Národního ústavu kulturní a památkové péče. Za tímto blokem byl v minulosti situován další, dnes již neexistující blok, tentokrát ale pouze ženský. Zachovat se podařilo také vězeňskou kapli, která však není součástí muzea.

Vzhledem k tomu, že se zde odehrávaly tragické příběhy a svou smrt zde našla spousta odsouzenců, není ničím podivným, že jsou mnozí lidé přesvědčeni o tom, že zde straší. Podmínky ve věznici byly opravdu otřesné: panoval zde přísný řád, muselo být dodržováno absolutní ticho a vše se odehrávalo ve velmi anonymním prostředí – vězni mezi sebou neměli kontakt. Každý z vězňů byl zpočátku držen na samotce a měl přísný zákaz se s kýmkoliv stýkat. Délka pobytu na samotce byla určována podle délky trestu, který byl vězni vyměřen. Čím delší trest, tím i delší samotka.

Některým vězňům navíc dozorci ještě ztrpčovali již tak nelehký život. V muzeu je dodnes k vidění rám na bičování i řetězy, kterými byli vězni připoutáváni. Snad nejpůsobivější jsou exponáty, které návštěvníkům poodhalují příběhy těch, jež byli odsouzeni k smrti. Ne vždy byly všechny soudní procesy pečlivě prostudovány a nebyla jim věnována dostatečná pozornost. Například italský přistěhovalec Basilio Bondietto byl v roce 1876 usvědčen z vraždy pouze na základě nepřímých důkazů. Navíc nemluvil anglicky a při procesu mu nebyl přidělen ani žádný tlumočník. O vynesení rozsudku smrti se nakonec dozvěděl až několik málo hodin před samotnou popravou. V tomto případě se tak klidně mohlo stát, že se stal obětí justice zcela nevinný člověk.

Veřejnou polemiku vyvolal také případ Frances Knorrové, která byla v roce 1894 oběšena na šibenici. Trest smrti dostala za vraždu tří nemluvňat, která opatrovala. Těhotná Knorrová zůstala zcela bez peněz poté, co jejího manžela uvěznili za prodej nábytku koupeného na splátky. Kat, který měl Knorrové v osudný den navléknout oprátku, spáchal několik dní před výkonem trestu sebevraždu. Jeho vlastní manželka mu totiž vyhrožovala, že jej opustí, pokud ženu opravdu popraví.

K vidění jsou zde dokonce posmrtné masky, mezi nimiž jednoznačně vyniká ta, která byla odlita Nedu Kellymu. Ten byl nejproslulejším australským banditou, který si mezi chudými obyvateli Victorie, zejména mezi irskými katolíky, vysloužil pověst hrdiny, který bohatým bral a chudým dával. Jeho posledním působištěm bylo město Glenrowan na východě státu. Edward „Ned“ Kelly byl synem Elen a bývalého trestance „Red“ Kellyho. Během Nedova posledního uvěznění si i jeho matka Elen odpykávala prohřešek v ženském bloku. Tehdy údajně uhodila do hlavy policistu, který ji doma navštívil.

Díky svému uvěznění tak Elen mohla chodit navštěvovat svého syna, který byl zadržen 28. června roku 1880 v glenrowanské Siege Street. V den jeho popravy, 11. listopadu téhož roku, se před Old Melbourne Gaol shromáždilo na 4 tisíce lidí, kteří přišli tomuto muži vyjádřit podporu. Ned Kelly se totiž právem bouřil proti zákonům, které tehdy vycházely z anglického práva a také proti policejním orgánům. Jedním z prohřešků Neda Kellyho bylo například spálení veškerých bankovních záznamů o nevyrovnaných půjčkách, aby nemusely být zaplaceny. Dodnes tak trvá spor o tom, zda byl vlastně Ned Kelly zločincem nebo spíše hrdinou. Ať tak či onak, skončil na šibenici, ale jeho legenda žije dál.

V ceně prohlídky Old Melbourne Gaol mají návštěvníci možnost podívat se do novodobé policejní vazby, která už asi 15 let nefunguje. Příchozí návštěvníci jsou jakoby zatčeni a zavření do jedné cely a následně po jednom vyvolávání k fotografování s cedulí, na níž je vězeňské číslo. Tuto svou fotografii nakonec dostanou na památku.

Další informace najdete na stránce www.oldmelbournegaol.com.au

- jap -

Článek byl zobrazen 16 667 krát.